horoskopy na dnešní den

Horoskopy odhalujií: Zvony a jejich magie

Zvony jsou věcí idealizovanou a velmi dynamizovanou. Jejich hlas je významově o mnoho hlubší a vroucnější, než pouhý signál, kterým oznamují zprávu. Bývají svěceny, pomazávány svatými oleji, pojmenovávány, zaklínány i proklínány. Doprovázejí nás od nepaměti.

Zvonaři, podobně, jako houslaři, nebyli pouhými řemeslníky. Jejich mistrovská práce v sobě spojovala hned několik technických i uměleckých oborů. Zvonaři byli odjakživa pokládáni za význačné umělce své doby. Stejně tak tomu bývalo se zvoníky. Například pravoslavní zvoníci mívali na prstech namotány jednotlivé řemínky. Každý vedl k jinému zvonu. Pomocí nich pak dokázali zvonit současně na několik zvonů najednou.

Říká se, že zvony zrají, stejně jako víno, stářím. Jako staré vyhrané housle, znějí prý i staré zvony lépe, než nové.

Velké zvony bývaly umělecky zdobeny, popisovány, pojmenovávány po svatořečených a vysvěcovány. Je tedy vidět, že byly vždy pokládány za něco mimořádného a významného. Staly se symbolem harmonie, jednoty a setkání, symbolem souzvuku a usmíření. Lidé byli přesvědčeni, že zvukové vlny vycházející ze zvonů dokážou odehnat zlo.

Ve středověku byla například tvrdost zvonoviny přirovnávána k tvrdosti kazatele, k jeho nezlomné energii kázat poznání. Vyzvánění zvonů pak mělo svoji hierarchii Jestliže například vyzváněl výše postavený chrámový zvon, musel níže postavený zvon klášterní mlčet.

Ke zvonům se, jak jinak, vztahuje i mnoho pověstí, kdy se zvony rozezněly samy. Tak se stalo, když svatý Isidor umíral v Madridu. Jinak se, podle evropských pověstí, zvony rozeznívají samy od sebe i tehdy, když donátor, tedy osoba, která na jejich výrobu poskytla peníze, zemře. Některé zvony se zase samy od sebe rozezvučí, hrozí-li obci nebo městu nebezpečí. Zda máme tyto legendy odkázat do říše pohádek, nebo zda jim máme věřit, posoudí nejlépe ti z nás, kteří doma zvon, zvonek nebo zvonkohru již delší dobu mají. Je velmi pravděpodobné, že mnozí jsme se svědky jejich samovolného rozeznění již někdy stali.

Někdy naopak zvony odmítají zvonit, i když jsou rozhoupány. Pověsti nás informují, že občas odmítly zvonit umíráček lichváři či podvodníkovi.

O půlnoční mši na Štědrý den se hlasem zvonů budí mrtví a otvírají zakopané poklady, k tomu se rozezvoní všechny zvony z propadlých a ztracených obcí.

Zvony byly od pradávna pokládány za velmi účinný předmět proti zlým silám a nebezpečí. Jejich hlas odháněl nepřátelská vojska, bouřková mračna, sucho, blížící se epidemie i přízraky zužující obec.

Z hlasu zvonů se i věštívalo. Středověcí magikové vstupovali do zvonů a promlouvali v nich. Jejich proroctví vznikala na základě určitého rozechvění zvonoviny jejich hlasem. Za věštecky důležité se pokládají i sny o zvonech. Viděti zvon ve snu znamená, že k nám dorazí dobrá předzvěst, slyšeti zvon pak značí, že se dozvíme důležitou zprávu.

Lidé, kteří se zaposlouchají do zvuku zvonu, se nedokáží od jeho vyzvánění jen tak lehce odtrhnout. Byť je to zvuk na příjemné zvukové hladině, jako by pronikal až do morku kostí, rozechvíval hluboko zapadlé vzpomínky a působil jako neznámá síla, která nám ukazuje svou, téměř čarovnou, moc.