horoskopy na dnešní den

Horoskop odhaluje: Magické doby

Horoskop se opět vydává do vyprávění minulosti: věžní hodiny odbily půlnoc. Podivný klid a tajuplnou stínohru způsobenou zářícím měsícem neruší ani blízkost lesa. I ten podivně mlčí, jako by v něm ustal život…

...žluté světlo všude kolem dodává celému výjevu punc čehosi neskutečného. Teď. Ta doba je prostě právě teď. Ano, obraz magického času. Půlnoc při úplňku. Výjimečná, čímsi neznámým burcující, čarovná.

Horoskop přináší pohled minulosti na magická období

Magických dob a období je mnoho. V různých kulturách se liší. Jsou tvořeny pohyby planet, reakcemi a prožitky lidí v těchto obdobích. Zapisují se do jakéhosi vesmírného záznamu, který zůstává a je schopen mocného působení. Stávají se kultem. Slunovraty, rovnodennost, fáze měsíce. Mnoho lidí má zjištěno své šťastné a nešťastné dny v týdnu a v měsíci, podle kterých plánuje své významné a méně významné činy a podnikání. Tyto dny lze vysledovat. Důležité dny lze je také stanovit dopředu pomocí astrologie.

Horoskop a magické doby

Podíváme-li se blíže na různé magické doby, kterými procházíme, zjistíme, že hlavní takovou dobou je půlnoc. Hodina dvanáctá má svoji skrytou zvláštní povahu a jako by k nám promlouvala řečí, které jindy nerozumíme. Je zajímavé, že polovina dne, pravé poledne, nám stojí rovněž za povšimnutí. Protože je den, burcuje nás však již o něco méně. V noci jsme blíže všemu tomu neviditelnému a podivnému mezi nebem a zemí.

Jako magická doba byl dříve pociťován čas, kdy se v katolických kostelech zpívaly pašije, tedy vypravování z evangelií o utrpení a smrti Kristově. Tradovalo se, že po dobu zpívání pašijí, jsou otevřeny poklady. Jakmile zpěvy skončí, země své poklady opět pevně uzavře a před člověkem skryje opět do dalších zpěvů.

Další magickou dobou je Valpuržina noc, u nás známá i jako noc Filipojakubská. Jde o noc z 30. dubna na 1. května, kdy se konají ohňové oslavy téměř po celé Evropě. U nás je známá spíše jako pálení čarodějnic. Na nejvyšším místě v okolí se postaví co největší hranice, která se s počátkem tmy zapaluje. Oslavuje se příchod jara a konec vlády zimy, nový začátek. Dokud oheň nevyhasne, mělo by se veselit a vykonávat rituály zaměřené na světlou budoucnost. Pálit obětní dary božstvům. Jinou magickou dobou je den 24. června, svátek svatého Jana Křtitele, té noci jsou rozpoutány zlé moci.

Magický 24. prosinec

Magickým dnem je i 24. prosinec, Štědrý den, opředený spoustou pověr hlavně věšteckého rázu, zaměřeného na budoucnost. To proto, že tři dny před 24. prosincem, Země nastoupila svůj vesmírný návrat zpět ke Slunci. Tento vesmírný bod návratu cítíme všichni. Je v lidech usazen odnepaměti. Zvláštní čas, kdy jsme rádi pohromadě se svými bližními, kdy jsme otevřeni pomoci druhým, zapomínáme na staré spory, kdy si chvíli užíváme klidu a vnímáme výjimečnou atmosféru, která je kolem nás. Roku 1914 se čarovná moc těchto dní dostala neplánovaně i na frontu první světové války, mezi anglosaské a německé zákopy. Na chvíli smyla vražednou nenávist uštvaných protivníků. Ten večer, 24. prosince, utichla střelba, uzavřely se nádoby bojových plynů, odstavili plamenomety. Ze zákopů anglosaských vojáků se ozvaly koledy, z německých Tichá noc. Všude zavládl krátký, neplánovaný klid a mír. A stal se zázrak. Prostí vojáci povstali ze svých zákopů a šli navštívit své. Nepřátelské armády strávily několik hodin vzájemným zdravením, hrami a výměnou drobných vánočních dárků. Vysokým velícím důstojníkům nezbylo pak nic jiného než rozpoutat znovu peklo války pomocí odstřelovačů. Tak obrovská je síla Vánoc. Vánoce roku 1914 vstoupili do srdcí i dějin. Ukázaly jak si tyto magické doby, jejich sílu, kouzlo a význam, tvoří lidstvo samo.