horoskopy na dnešní den

Jak neztratit kontrolu

Znáte to, ten pocit, kdy se vám tep zrychlí, dech zkrátí, před očiam zatmí...a je to tady. Vztek. Výbuch vzteku. Přímo fontána negativních citů, gejzír, co musí ven. Někdy je velmi dobré nechat všechny své pocity vyplynout na povrch, ulevit si a nedusit záporné emoce v sobě. Následek ovšem může být fatální. Zvláště vybouchnete-li před nadřízeným. Sebekontrola je jedna z velice důležitých věcí v našem životě. Existuje pár triků a tipů jak se rychle a efektivně uklidnit, aniž by se vám pohnul sval na oku. Pojďme se na ně tedy podívat:

Nejprve se

zhluboka nadechněte

, ovšem ne tak, aby se vám nadzvednul hrudník. Nádech směřujte do břicha. Pomalu vydechujte a soustřeďte se na chvilku pouze na princip výměny vzduchu ve vašem těle. Nádech, výdech, nádech, výdech, nádech.....

Stále s vámi cloumají malí vzteklí trpaslíci?

Počítejte

od padesáti dolů po třech. Takže 50, 47, 44,..atd.

Lepší? Tak teď si rychle

představte Zeměkouli

v celé své velikosti a rozmanitosti. Vidíte ty nespočetné národnosti, státy, kultury, problémy? Každý má nějaký, svět je velký a ten váš zádrhel se najednou bude zdát tak malý a zanedbatelný, že vám najednou nebude jasné, proč jste se vlastně chtěli rozčilovat.

Pokud jste ovšem zrovna uprostřed debaty a váš šéf do vás neustále cosi ,,hučí”, nejlepší je prostě nachvilku vypnout a neneachat se rozházet. Pomyslně vypněte zvuk a jen s klidným výrazem sledujte, jak naprázdno otevírá pusu a gestikuluje....vy ale neslyšíte nic.

Zvuk

je na pozici

OFF

.

Jestli se ale ve vás vztek stále drží i po příchodu z práce, vyzkoušejte Japonský patent na odbourávání stresu a vzteku. Byly provedeny výzkumy, kdy rozčilení zaměstnanci napsali na talíř jméno svého šéfa a pak s ním vší silou mrštili o zeď (s talířem, ne se šéfem).

Nezapomínejte, že vztek je emoce, která musí ven, jen je dobré zvážit, kdy jí dát prostor. Vzteklouni se mohou zapsat do kurzu boxu či kick boxu nebo si domů prostě jen pořídit boxovací pytel a pár rukavic.

Opačný porblém mají lidé, co své pocity dusí uvnitř a nedají jim prostor. Vztek a stres se totiž nahrmadí a zákonitě se musí někde uvolnit. V těch lehčích případech vybouchnete kvůli maličkosti, v těch stredních začnete trpět depresemi, zažívacími a jinými potižemi a v těch extrémních vystřílíte polovinu supermarketu jenom proto, že neamjí čersvé pečivo, na které se celý den tak těšíte.

A tak se klidně rozčilujte ale všeho s mírou a pozor na infarkt! (a obchody se zbraněmi)...