horoskopy na dnešní den

Historie a horoskopy: Jak dostali Urbana Grandiera aneb kousek dějin z pronásledování čarodějnictví

Proces s Urbanem Grandierem se stal jedním z nejznámějších čarodějnických procesů. Tyto procesy se začaly šířit v 15. století a zanikly teprve v 18. století. Byť se celá záležitost s Urbanem Grandierem odehrála ve století sedmnáctém, kdy tyto hony začaly již polevovat, přesto se jeho duchovním nepřátelům podařilo dostat ho na hranici.

Kdo to tedy byl? Urban Grandier byl farářem v malém městečku Loudun ve střední Francii. Psal se rok 1631. Fara, kterou dostal, byla poměrně výnosná a Urban byl navíc i dobrým řečníkem a kazatelem. Byl chytrý, inteligentní, hrdý a neústupný. Navíc oplýval dokonalým tělem, a ohnivýma očima. Pro ženy musel být okouzlujícím člověkem. Jako kněz musel dodržovat celibát a dbát pokynů shora a tak mu tyto vlastnosti zajistili jen jediné. Upadl do nepřízně a začal být nenáviděn ostatním domácím kněžstvem.

Jeho cesta na hranici začala obviněním dvěma muži. Jeden žárlivý manžel a jeden otec krásné dcery, údajně farářem svedené, ho nařkli z pohlavních styků, z nedostatečné víry a ze zanedbávání kněžských modliteb. Grandier byl uvězněn. Ve vězení se nevzdal a dovolal se světského soudu, který nařídil jeho propuštění. Znovu dosedl na svůj úřad. Namísto toho, aby vyslyšel rady moudrého arcibiskupa v Bordeaux, triumfoval nad svými nepřáteli. Podráždil je tak, že se rozhodli zaútočit, tehdy stále ještě možnou, strašlivou zbraní. Obvinili Urbana Grandiera z čarodějnictví. Použili k tomu neblahé projevy, které se vyskytly v klášteře uršulinek v Loudunu. V tomto klášteře totiž začalo strašit. O půl noci se samy otvíraly a zavíraly dveře, bouchaly okenice. Na chodbách se ozývaly kroky a někdo se přehraboval oblečením a věcmi jeptišek. Ty se navíc při pohledu na kříž začaly šklebit, křičet, zmítat. Bylo jasné, že loudunský klášter navštívil antikrist a posedl nevinné ženy. Posedlá ďáblem byla i představená, markýza a neteř státního rady Laubardemonta, Johanna des Angel.

Vymítání ďábla se míjelo účinkem a posedlých žen, místo aby ubývalo, spíše přibývalo. Dokonce se objevily příznaky posednutí i ve městě. Místní církevní hodnostáři si přestávali vědět rady. Povolali další exorcisty. Na povrch se pomalu dostávala podstata potíží. Jedna oběť za druhou, přičítala své obtíže a démonickou posedlost loudunskému faráři z kostela Sainte Croix, Urbanau Grandierovi. Byl popsán jako čaroděj, který je zaprodal ďáblu.

Grandier velmi dobře věděl, že toto obvinění je pro něho smrtelné. Obrátil se opět pomoc k arcibiskupovi v Bordeaux a ten znovu pomohl. Vyslal do kláštera svého osobního lékaře, který měl zkoumat, zda se nejedná o chorobu nebo o podvod. Jeptišky měly nahlas opakovat slova, jež byla šeptána jinému do ucha nebo měly delší dobu rozprávět v jazyce, kterému se nikdy neučily. Po tomto arcibiskupově opatření posedlost jeptišek rázem přestala. Zdálo se, že vzpurný kněz byl opět zachráněn.

Zachráněn a tedy stále nebezpečný. Tak to cítil státní rada Laubardemont, když se obrátil na kardinála Richelieu. Grandiera vylíčil jako jediného viníka nesnází a potupy jeho neteře Johanny des Angel. Urban Grandier byl usvědčen, mučen a roku 1634 upálen.

Grandierův případ se stal v letech, kdy se již začínala objevovat absurdnost tohoto pronásledování. Zdá se, že paradigma tehdejší doby bylo využíváno i k mocenským účelům. Tak jako dnes, si vládnoucí menšina dobře uvědomovala, že její život v přepychu a bohatství by se mohl rychle změnit, kdyby nebyla stále ve střehu. Celý případ přikrývá již 400 let a tak jak to tehdy vlastně bylo doopravdy, se již nikdy nedozvíme.