horoskopy na dnešní den

Co by mělo zůstat osobním tajemstvím?

Ženy se prostě obecně rády svěřují. Co si budeme povídat, není nic odlehčujícího, než se svěřit přítelkyni a často nemáme problémy ani s těmi nejožehavějšími tématy. Tak na příklad mám kamarádku, která se mi při našem posledním setkání svěřila, že její nový přítel je ...ehm...malý. Nečinilo ji nejmenší potíže popsat mi daný problém do detailu. Málem jsem se zakuckala salátem, co jsme si právě objednaly. Poklidné víkendové posezení s přítelkyní se pro mě stalo téměř trapnou záležitostí a to už pro to, že jejího přítele velmi dobře znám. Nyní, při každé jejich společné návštěvě, jako by ve vzduchu cosi vyselo. Zkrátka jsem zatížena informací, která se mě netýká a kterou jsem ani vědět nechtěla.

Někdy je velmi ošemetné odhadnout, co můžeme o našich vztazích a problémech odkrýt a co si raději nechat pro sebe. Jelikož stejná pravidla rozhodně neplatí pro každou situaci nebo vztah, kde je tedy pomyslná čára tajemství a osobního života?

A proč to ale vlastně děláme?

Kde se bere ta nutkavá touha svěřit se? Mnoho žen má tendenci otevírat se druhým, někdy až příliš. Podle psychologů je to tím, že sebeotevření bereme jako tu správnou cestu k intimnímu přátelství. Řekneme si o sobě něco velmi intimního, tím vyjádříme dotyčné osobě své sympatie a důvěru a to samé očekáváme od ní. Pak nás pojí jakési tajné pouto, spiklenectví. Tento zvyk se s většinou z nás táhne již od dětství, kdy jsme si jako malé navzájem půjčovaly deníčky a svěřovaly ta nejtajnější holčičí tajemství. Jenže čas běží a informace o tom, že se mi líbí Lukášek vedle ze třídy má trochu jiný charakter než popis intimního života se svým přítelem.

Muži se na rozdíl od nás žen svěřují mnohem méně

Když mají nějaký problém, raději se uzavřou do sebe. Ovšem všechny velmi dobře známe ten pocit, kdy bychom svého partnera nejraději vzaly kabelkou přes hlavu, když nám na naši sdílnou otázku: ,,Jak jsi se dnes měl?“ zahučí nesdílné: ,,Dobře.“

Proč se muži svěřují méně a ženy více?

To můžeme přičíst jazykové vybavenosti a mozkové činnosti. Výzkumy prokázaly, že ženy nejen že jsou po jazykové stránce mnohem vybavenější ale ve stresových situacích jejich mozek začne produkovat více chemické látky, nazývané oxytocin, než je to v případě mužů. To způsobuje sílu, která ji žena do náruče a především k uším jiných lidí, kde svůj stres vytěsní tím, že se z něj prostě vypovídají.

Odhalení všech svých pocitů je důvěrná záležitost a je velmi důležité, rozpoznávat situaci a místa, kde se to hodí a kde je naopak lépe pomlčet. Představte si například, že se vám kamarádka svěří se svou milostnou aférou a vy znáte jejího manžela! Ihned po této informaci vám bude trapně v jejich přítomnosti, pokud se někde objeví jako manželský pár. Otevření se může být pro spoustu lidí také velkým břemenem. Každý z nás má vlastní starosti a když je začnete zatěžovat ještě svými, nemusí se to každému líbit. Znova ovšem platí-rozpoznávejte podle situace. Když se vám opravdu stane tragédie, se kterou se sami prostě nepoperete, je potřeba se někomu svěřit ale i tak volte vhodnou osobu.

Bohužel, dnešní doba je taková, že pokud nejste zrovna kniha otevřená a nedělíte tajemství s kolegy a kamarády, můžete si za chvíli připadat jako totální outsider. Nebo naopak, jestli se svěřujete na potkání, je těžké odhadnout, do jaké míry druhého člověka zatěžujete. Často je vše patrné z jeho neverbálních reakcí a pak je dobré vzít tzv. zpátečku. I vy buďte opatrní při svěřování komukoli, nejzákeřnější jsou typy, kteří se svěří každému na potkání a se stejnou lačností vyslechnou kohokoli a kdykoli…..ovšem se stejným nadšením informace pošlou dál.

Zkrátka, přemýšlejte dvakrát, než se někomu svěříte. Zaprvé vás budou lidé brát vážně (na rozdíl od někoho, kdo svůj soukromý život promítá na pokračování) a za druhé se vyhnete závisti druhých. Takže až budete na vrcholu blaha ze svého nového přítele a budete mít nutkavý pocit se někomu svěřit, určitě nepoběžíte za kamarádkou či kolegyní, co právě prochází bouřlivým rozchodem.